Návod pro rodiče: Freemium hry, když zdarma neznamená bez placení

Mohou vydělávat hry, které jsou zdarma? A jak nastavit pravidla se svým dítětem, aby si je užívalo bez negativních účinků?

Ukazuje se, že placené hry jsou dnes méně výnosné než hry, které jsou zdarma. Paradox? Nemusí být. Představte si situaci, kdy je hra k dispozici bezplatně. Proč ji nevyzkoušet, o nic přece nejde. Stáhnete si ji a až nahrajete pár hodin, stává se postup ve hře obtížnějším a nakonec se objeví časový limit. Musíte nějakou dobu počkat, než hra dovolí dostat se dál, přitom na začátku šlo vše rychle a hned. Ano, je tu jedna cesta, jak postoupit okamžitě a užívat si nerušeně hru – zaplatit.

 

Jsou hry zdarma špatné?

Ne nutně, ale měly by se správně uchopit. Je v pořádku mít možnost podpořit vývojáře za jejich práci.

Problém je, pokud hra vypěstuje závislost a obzvlášť pokud se k ní přimíchá utrácení peněz.

Pokud jde o děti, určitě je na místě opatrnost a míra, je však na zvážení každého rodiče, zda tento typ her patří do rukou jejich dítěte.

Dnešní online svět je k dispozici všude – na přenosných i stolních počítačích, tabletech, v mobilních telefonech. Je snadné ztratit kontrolu nad hraním a propadnout závislosti, rozpoznat ji není často jednoduché.

Cílem článku není od těchto her odrazovat, protože i freemium do světa her patří. Článek je spíše upozorněním pro ty, kteří jej neznají a určitě je dobré být si vědom toho, jaká existují rizika a k čemu ve těchto hrách může docházet.

 

Tajemství her zdarma

Hry free-to-play většinou fungují na modelu freemium, tedy objevují se v nich možnosti platby. Přeměníte své reálné peníze v herní měnu a nakupujete s ní virtuální předměty.

Není potřeba platit, abyste mohli začít hrát. Většina lidí proto neváhá se stažením na rozdíl u her, které je třeba zakoupit ještě před spuštěním. Hráči je šíří mezi sebou i rozesíláním pozvánek přátelům a zvyšují tím povědomí na sociálních sítích. Propagace je tak dobrovolnou výměnou za výhody, které by jste jinak museli koupit právě skrze nákupy.

f2p

Mikrotransakce umožňují zakoupit za reálné peníze různé výhody, předměty nebo odemknout další možnosti hry. Někdy jde i o formu zpoplatněného podvádění (cheat), který ale není postihován. Hra se tak stává méně spravedlivou pro ty, kteří nejsou ochotni platit. Pokud se tato možnost objevuje v takové míře, že to hráče znevýhodňuje vůči ostatním, hra se převážně označuje jako freemium. Pokud je hra na takových nespravedlivých mikrotransakcích postavená téměř celá, často přichází o komunitu a hanlivě je též označována jako Pay to win. Pro tvůrce hry je proto důležité nastavit vyváženost platících a neplatících hráčů správně.

V podstatě to znamená, že F2P by se mělo dát hrát poměrně dobře i bez placení a platíte jen když opravdu chcete, např. za nadstandardní prvky. Zatímco za freemium a P2W se dají označit takové hry, ve kterých se daleko bez plateb nedostanete.

Ačkoliv existují názory, že kde se přidává na snaze dostat z hráče peníze, tam se vytrácí snaha pracovat na kvalitě hry, na druhou stranu se díky mikrotransakcím vydělají peníze na další vývoj hry a vývojáři tak mohou přinášet hráčům další zážitky ze hry.

Mikrotransakce v režimu pro jednoho hráče (single player) mají podle všeho mírnější důsledky než v multiplayeru.

Rizika freemium – cena za hru zdarma

Vývojáři vymýšlejí stále nový a zábavnější obsah, aby hra bavila. Většinou se jedná o hry s nekonečným postupem, což nahrává pravidelnému zisku. Poplatky za hru tak vůbec nemusí být malé, můžou se stát nákladným koníčkem. Především lidem se sklonem k závislostem.

Je proto nutné dohodnout se s dítětem na striktních pravidlech. Nedávat mu hned platební kartu ale udělat transakci osobně. A těž se informovat, jestli platíte jednorázově nebo se něčemu paušálně upisujete.   

freepremium

Představte si všechny ty úžasné věci, které hra dokáže nabídnout. Nejprve je musíte sami vybudovat a dosahovat jich postupně. Později vám hra ukáže, že to vše a mnohem víc můžete mít bez práce – za poplatek.

Freemium by se dalo považovat za formu gamblingu, ač se to na první pohled vůbec nemusí zdát, jelikož se jedná spíše o projevy určitých hazardních prvků. Pro hráče je jednodušší utrácet vysoké částky ve virtuální měně. V tu chvíli si neuvědomuje dopady do reálného světa a toto virtuální utrácení učí hráče mechanismy hazardu. Psycholog Mark D. Griffiths ve svém výzkumu o gamblingu a závislostech na videohrách poukázal na to, že online hry dovolující interakci s jinými hráči (social games) mají prvky hazardního hraní a přinášejí vzrušující pocity, i pokud v nich nejsou zahrnuty peníze.  F2P hry většinou dávají na výběr, jestli hráči počkají na svůj postup ve hře (čas) nebo zaplatí (peníze). Rodiče to mohou využít jako lekci trpělivosti pro své děti.

Hay Day – F2P hra, kterou jsme recenzovali

 

ZDROJE

http://www.psychguides.com/interact/the-psychology-of-freemium/

http://www.gamasutra.com/view/feature/195806/chasing_the_whale_examining_the_.php?print=1

https://games.tiscali.cz/tema/podle-molyneuxe-je-vetsina-freemium-her-moralne-pochybna-59757

https://games.tiscali.cz/byznys/dabel-tkvi-v-detailu-freemium-neni-free-to-play-60225

http://markething.cz/neni-vsechno-zdarma-co-je-free

https://www.drogy-info.cz/hazardni-hrani/trh-s-hazardnimi-hrami/uvod-trh/

http://www.gamesradar.com/free-play-still-pay-win/

https://www.lupa.cz/clanky/jiri-hlavenka-jak-freemium-skoro-zabilo-pocitacove-hry/

 

Tento článok vznikol v spolupráci s projektom detinanete.sk

25-nadacia_logo_new

Markéta Umlaufová

Markéta studovala informatiku, zároveň má blízko k uměleckým odvětvím. Hra ji dokáže dostat svojí atmosférou. Nejvíce ji baví survivaly, adventury a MMO. Ocení volnost v příběhu, kde ráda zkouší limity a testuje, co si ve hrách může dovolit. Ve volném čase mimo jiné vypomáhá nezávislému hernímu studiu s hudbou a SFX.